Srpen 1968 na severu: první tanky i první oběť v Československu

Admin Příběhy z kraje

Srpen 1968 na severu: první tanky i první oběť v Československu

Tato noc nebyla krátká. Tanky armád Varšavské smlouvy vrazily do Československa a rozdrtily Pražské jaro.

Náš kraj si může připsat několik tragických prvenství. Vůbec první sovětské tanky, natřené bílým invazním pruhem, prorazily hraniční závory u Vejprt na Chomutovsku, a to 20. srpna okolo tři čtvrtě na deset. Dva tanky a dva obrněné transportéry, které projely městem a pokračovaly do vnitrozemí. Podle některých pamětníků se pak vrátily za hranice a přijely podruhé už ve „správný“ čas. Předčasně vyjely nejspíše kvůli zbrklému rozkazu.

Dobové tiskoviny z našeho kraje. Více na Facebooku @MojeTeplice.

Ve 23 hodin se už invaze nazvaná Operace Dunaj rozjela naplno. Do Ústí nad Labem přijely tanky, které překročily hranice v Petrovicích. Vojáci postupně obsadili všechna důležitá a strategická místa.
Vojska se v Československu nesetkala prakticky s žádným odporem. Naše armáda zůstala zavřená v kasárnách, proti okupantům tak vystupovali jenom neozbrojení občané. Mnozí z nich vpád vojsk nepřežili. Jedním z nich byl i osmadvacetiletý Petr Fridrich, povoláním řidič.

Fridrich před půlnocí z 20. na 21. srpna opouštěl restauraci Budvarku a spolu s dívčím doprovodem šli na tramvaj do Předlic. Svezli se tramvají, které zatarasily cestu tanky, a pokračovali pěšky. Na cestě se objevovala další technika. Petr Fridrich vojákům nadával a také vběhnul do silnice před tanky, které před ním zastavily. Poté, co ustoupil na kraj silnice, se tanky rozjely a jeden z nich mladíka zachytil a těžce zranil. Byl převezen do nemocnice, kde vážným zraněním po několika hodinách podlehl. Stal se tak první obětí okupace. Bohužel zdaleka ne jedinou.

Dobové tiskoviny z našeho kraje. Více na Facebooku @MojeTeplice.

Kromě osobních projevů statečnosti či demonstrací se občané proti vpádu vojsk bouřili i protiokupantskými nápisy. Jejich největší soubor je stále ještě zachován na zdi u ústecké Spolchemie. Jsou překryty dalšími nátěry, ale historici o nich vědí. Tehdejší dělníci je psali barvami, které se v továrně vyráběli. Na místě je třiadvacet nápisů, mezi nimi například „Pryč s kolaboranty“, „Svobodu naší vlasti“ nebo „Brežněv vrah“.

Demonstrace ani nápisy samozřejmě nemohly obrovské armády zastavit. Svědčí ale o lidské odvaze postavit se zlu.

Sdílejte tento článek