(23. srpna 2021, Chomutov) Spojenci pro kraj, kteří jsou součástí koalice v Ústeckém kraji, souhlasí se závěry expertů, že část krajiny po těžbě hnědého uhlí by měla být rekultivována jinak než plošným zatopením. Krajští politici chtějí více než doposud ovlivňovat budoucí podobu krajiny severozápadních Čech.

Přírodní rekultivace

„Plán na vytvoření krajiny jezer zní lákavě. Jenže i podle analýz ministerstva zemědělství na zatopení uhelných lomů nebude dost vody. Už dlouho říkám, že stejně jako jsou pestré Krušné hory a České středohoří, měla by být různorodá i krajina pod horami,“ vysvětlil krajský radní pro regionální rozvoj Michal Kučera a dodal, že vítá rozhodnutí státního podniku Palivový kombinát a těžební společnosti Sev.en Energy vzít v potaz závěry vědců a krajinářů z Agentury ochrany přírody a českých univerzit, kteří doporučují i jiné než hydrické způsoby rekultivací. Nejčastěji přitom zmiňují volné působení přírody, tzv. přirozenou sukcesi.

Michal Kučera na Cínovci. Kameny s lithiem jsou u bývalého cínového dolu na každím kroku.

A s předními experty chce při ovlivňování podoby podkrušnohorské krajiny spolupracovat taky Ústecký kraj.

„Rozhodování o rekultivacích bylo doposud jen na státu a jeho organizacích, které se opírají o krajinotvorné vize z počátku normalizace. Ty byly bohužel poplatné tehdejší době plné budovatelských veleděl. Předchozí krajské vlády do plánů příliš nevstupovaly, a to jsme se rozhodli změnit. S pomocí evropských dotací zřídíme krajské transformační centrum, jehož náplní bude i spolupráce s nejlepšími krajináři a experty na rekultivace,“ upřesnil Kučera a dodal, že do budoucí podoby krajiny severozápadních Čech musí promlouvat i široká veřejnost. Zapojování veřejnosti do plánování rozvoje kraje také bude náplní ústeckého transformačního centra.

Téma přeměny uhelné krajiny v poslední době diskutují kromě odborníků také senátoři z Podvýboru pro regiony v transformaci a zabývá se jím i několik studentských prací z českých vysokých škol.