V sobotu 26. března vyjede vlak na část obnovené podkrušnohorské Kozí dráhy. Ústecký kraj toho ale v rozvoji udržitelného turismu nejen v Krušnohoří chystá mnohem víc. Nedávno kraj odsouhlasil stamiliony korun na dostavbu cyklostezky Ohře, buduje úseky pánevní cyklostezky č. 66 nebo dotuje síť útulen nejen v Krušných horách.

Krajští politici nedávno schválili investici ve výši až 260 milionů korun na dobudování 22 úseků cyklostezky Ohře. Cyklistickou trasu vedoucí od Litoměřic do Černýše zařadil Ústecký kraj mezi páteřní cyklostezky už v roce 2005, ale až nedávno se plány z úřednických zásuvek dostaly znovu na jednací stůl.

Klášterec nad Ohří - k zámku se dostanete na kole i na lodi.
Foto: Miloš Štáfek

"Těší mě, že cyklostezka má podporu vedení dotčených obcí, s jejichž pomocí bychom rádi měli do konce příštího roku na stole kompletní projektovou dokumentaci, aby se všech 42 kilometrů potřebných úseků začalo stavět nejpozději v roce 2026," vysvětlil radní pro regionální rozvoj Michal Kučera, který inicioval obnovu příprav cyklotrasy.

Úseky cyklostezky Ohře.

Cyklostezka Ohře je součástí nadregionální cyklotrasy vedoucí od pramene řeky v bavorském Weissenstadtu po soutok Ohře a Labe. Celá přeshraniční trasa měří 300 km, z toho 250 km je na území ČR a 135 km na území Ústeckého kraje. Před vybudováním zbývajících úseků je třeba vypořádat mnohé majetkoprávní vztahy u dotčených pozemků nebo v některých úsecích zajistit souhlasy památkářů a ochránců přírody.

Intenzivní přípravy probíhají také na dotvoření tzv. pánevní stezky označované číslem 66, která vede napříč celým krajem také oblastmi uhelných lomů. "Podkrušnohorská cyklistická magistrála vedoucí krajinou kontrastů má velký potenciál lákat turisty odjinud a obecně přispěje k rozvoji udržitelné cyklodopravy u nás v kraji," vysvětlil radní Kučera, proč se současná krajská vláda tak soustředí na budování cyklistické infrastruktury.

Plánované úseky cyklostezky. Stavět by se mělo začít nejpozději v roce 2026.

Obnovu lokálek, jako v případě Kozí dráhy, nebo zvýšené úsilí při budování cyklostezek spojuje jasná snaha politiků budovat dlouhodobě udržitelnou turistickou infrastrukturu. "Nerozvíjíme turistické lunaparky. Chceme, aby turisté, kterých přijíždí stále víc, byli rozprostření na celém území kraje. Decentralizace je jediná cesta, jak skloubit ekonomické přínosy turismu a naší snahu ochránit zdejší přírodní i kulturní krajinu," vysvětluje uvažování vedení kraje náměstek hejtmana Jiří Řehák, do jehož gesce spadají právě turistický ruch a také kultura.

Jeho slova dokládá i dohoda mezi Ústeckým a Karlovarským krajem na zřízení jedné destinační agentury, která zajistí rozvoj nejdelšího českého pohoří, tedy Krušných hor. "Rozvoj turismu je třeba řídit, aby si Krušnohoří zachovalo svou pověst divokých hor s jedinečnou atmosférou a aby rozvoj turismu nevyháněl z hor místní obyvatele. Jsem rád, že společně s Karlovarským krajem a Montanregionem Krušnohoří spravujícím místní zóny UNESCO jsme se dohodli na výrazném zefektivnění rozvoje hor," uvedl Jiří Řehák s tím, že nová destinační agentura by měla začít fungovat od příštího roku.

Jedinečnost Krušných hor, potenciál území pod ochranou UNESCO a udržitelný turismus. To jsou témata pro novou destinační agenturu. Foto z Krupky.

Jedním z prvních úkolů Destinační agentury Krušné hory bude rozvoj tzv. hřebenovky, historické turistické trasy vedoucí od Aše po Praděd, ke které se Krušnohoří znovu připojuje. Ústecký kraj už na letošek vyhlásil 8milionový dotační program na budování útulen a nocležen nebo stání pro karavany. Zástupci obou krajů se na nedávném setkání v Božím Daru také dohodli, že do budování udržitelné turistické infrastruktury a do propagace Krušnohoří zapojí místní i přespolní umělce a tvůrce.