Z Janova do celého kraje: Petr Globočník se Spojenci chce poznat příběhy sídlišť

Ťukali si na čelo. Blázen! Litvínovský zastupitel Petr Globočník koupil před rokem na hypotéku vyrabovanou vilu uprostřed jednoho z nejhorších sídlišť v kraji. Splnil tak svůj předvolební slib a zároveň se vrátil do míst, kde vyrůstal. Teď chce také dokázat, že život na sídlištích je možné zlepšit, když se od slov přejde k činům.

Petr Globočník na sídlišti v Janově.

V patře opravovaného domu uprostřed litvínovského Janova bude Petr Globočník i s manželkou a dcerkou bydlet. Přízemí však s pomocí přátel upravuje na sousedské centrum. Bude sloužit jako místo setkávání lidí z okolí a komunitní aktivity. „Před komunálními volbami jsem slíbil, že se do Janova nastěhuji zpátky. A to plním. Gesta s dočasným pronájmem bytu nejsou moje parketa, raději jsem se rozhodl sídlišti pomoci a přispět k jeho zkultivování,“ popisuje sedmatřicetiletý zastupitel, který na janovském sídlišti vyrůstal do svých jednadvaceti let.

Petr Globočník teď plánuje pro hnutí Spojenci pro kraj zmapovat situaci i na dalších sídlištích v Ústeckém kraji. „V panelových domech žije přes čtyřicet procent lidí z celého kraje. To jsou statisíce lidí, osudů, příběhů. Přitom každé sídliště má svá specifika, něco jiného potřebují lidé ze sídlišť na Lounsku či Litoměřicku a něco jiného na Chomutovsku a Mostecku,“ je si vědom Globočník, podle něhož je třeba věnovat sídlištím větší pozornost.

SPOLUPRÁCE S ODBORNÍKY

Jeho slova potvrzují sociologové i architekti, kteří s hnutím spolupracují. „Abychom na sídlištích udrželi normální život, budou nutné zásahy. Fyzické i sociální,“  upozorňuje Ing. arch. Jana Kubánková, spoluautorka rozsáhlého výzkumného projektu ´Sídliště, jak dál?´ Společně s kolegy na českých i evropských příkladech ukázala, jak lze tvář sídliště změnit, aby se proměnila i atmosféra v něm. „Je ale třeba jednat rychle, je za pět minut dvanáct,“ dodává odbornice, která situaci v kraji dobře zná. Žije a pracuje v Lounech, rodinné vazby má i na Mostecku.

Jana Kubánková v senátorské kanceláři Přemysla Rabase prezentovala příklady pozitivních přeměn sídlišť v Evropě.

PRYČ SE SPEKULANTY

Života lidí v paneláku se bezprostředně dotýkají především sociální problémy sídlišť. Spekulanti s byty, kteří dostávají do dluhů celé domy včetně platících sousedů. Distributoři drog, za nimiž se stahují problémové osoby. Časté stěhování nájemníků. Štěnice. To všechno musí řešit některá Společenství vlastníků jednotek (SVJ), která vznikla po odkupu bytů. „Na Chomutovsku je v ohrožení šest procent těchto SVJ. Některá z nich jsou už v situaci rovnající se bankrotu,“ varuje Tereza Dvořáková, sociální antropoložka z Chomutova.

I přes varovné příběhy však podle Dvořákové není nutné pohlížet na sídliště jen jako na masu problémů. „Pro většinu lidí jsou sídliště především domovem, to je třeba mít na paměti,“ dodává Dvořáková. Ta mimo jiné zpracovávala analýzu SVJ v chomutovském okrese i s návrhy řešení pro senátorskou kancelář Přemysla Rabase. Její případová studie ze života sídlišť pro Agenturu pro sociální začleňování zase napomohla k tomu, že město Chomutov začalo jako protiváhu ke

Tereza Dvořáková je autorkou mnoha analýz situací sídlišť v Praze, Královéhradeckém, Ústeckém a Karlovarském kraji.

spekulantům vykupovat na sídlištích panelákové byty.

Smutné i veselé příběhy ze sídlišť chce teď Petr Globočník poznat z první ruky. „Data a statistiky už máme. Základ mé výpravy budou rozhovory přímo s lidmi, kteří na sídlištích žijí,“ říká patriot, který chce na první sídliště společně s dalšími Spojenci vyrazit už v průběhu června. „Osobně mě hodně zajímá, proč jsou některá sídliště pořád bezva místa k žití a z jiných lidé prchají jako o život,“ uzavírá.

Reportáže z výprav Petra Globočníka budeme přinášet na webu a Facebooku Spojenců pro kraj.