Většina našeho kraje zatím patří mezi oblasti s nejnižším výskytem onemocnění Covid-19. To se ale může rychle změnit.

„Situace je relativně vážná, poněvadž začátek té druhé vlny nám v podstatě utekl,“ říká kardiolog Marian Bystroň, zdravotnický expert a kandidát Spojenců pro kraj. „Vzhledem k tomu, jak se zvyšuje denně počet nemocných, lze v příštích dvou týdnech předpokládat logicky také nárůst nemocných s těžkým průběhem, kteří budou potřebovat hospitalizaci, a to bez ohledu na to, jaká opatření se přijmou.“

Marian Bystroň

Dvojí riziko

Tato fakta přinesou podle Mariana Bystroně dva důsledky – jednak těžce nemocní s covidem budou ohroženi na zdraví a za druhé zahlcení nemocnic může způsobit komplikovanější podmínky pro léčbu jiných onemocnění. To potvrzuje i Irena Moudrá Wünschová, která pracuje jako vyšetřující lékařka na oddělení onkologie v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem a rovněž kandiduje za Spojence. „Klienti se k nám na jaře báli přijít, prodlužovaly se termíny vyšetření. Tím se snižovala pravděpodobnost úspěšné léčby, zejména u chronických onemocnění.“

Neztratit se v informacích

„Na jaře jsme prožívali obrovskou paniku, občané vykupovali obchody a nebyly k dispozici žádné ochranné zdravotnické pomůcky, a tehdy jsem doporučoval jako neurolog, aby si lidé nesnižovali imunitu stresem a neviseli neustále na zprávách ze sdělovacích prostředků. Dnes, o půl roku později, zastávám princip preventivní opatrnosti, je třeba sledovat data z ověřených zdrojů a odborné veřejnosti,“ sdělil své stanovisko neurolog Petr Klepiš.

MUDr. Petr Klepiš

Informace se ale různí jak ze strany politiků, tak laické, ale dokonce i odborné veřejnosti.

„Nezapomeňme, že dosud nevíme ani to, jestli lidé, kteří prodělali onemocnění koronavirem a mají protilátky, zůstanou imunní, pro tyto hypotézy nemáme dostatek důkazů. Máme už ale některá řešení stavu nemocných: rekonvalescentní plasma a její prokázaný účinek naznačuje, že mohou vznikat a v krvi se udržovat protilátky, které mají příznivý vliv na průběh onemocnění, léčbou kortikoidy zmírňujeme následky infekce a existuje rovněž remdesivir, první lék, působící přímo proti viru,“ upozornila Irena Moudrá Wünschová na to, že nový virus není sám o sobě snadno předvídatelný.

Nosit či nenosit roušky

To nahrává dezinformačním teoriím, které se šíří nejen po sociálních sítích. Otázka, zda nosit či nenosit roušku, rezonuje silně mezi námi a dokonce způsobuje mezilidské konflikty.

„Během léta, kdy se všechny restrikce v České republice uvolnily, jsme ztratili přirozený strach z infekce,“ poznamenává Marian Bystroň. „Není důvod vymýšlet nějaké komplikované manuály na to, jak se chovat. Může se stát, že sice naplníme formálně nařízení vlády, ale při setkání s větším množstvím lidí budeme sedět v rouškách a budeme se domnívat, že nám nic nehrozí,“ vysvětlil dále svůj postoj s tím, že by osobně nepreferoval ani to, aby se pravidla zaváděla nařízením vlády.

„Není ale důvod, aby rizikům vycházeli lidé naproti, musíme být zodpovědní,“ dodal a připustil, že nezanedbatelná část populace bohužel existenci pandemie popírá.

Protesty proti nošení roušek si vysvětluje neurolog Petr Klepiš mimo jiné dlouhodobým stresem, kterému jsme všichni byli vystaveni: „Lidé jsou z toho všeho unavení, cítí touhu se nadechnout, prožívají vzdor proti autoritám, které je zklamaly – slibovaly například chytrou karanténu, která nebyla vůbec spuštěna, očekávají, že se s nimi bude komunikovat fér a budou pravdivě informováni.“

Partnerský vztah s občany

Nabídne nové vedení kraje zlomová zásadní řešení? „Co lze ihned zlepšit, je způsob komunikace s veřejností – je třeba více apelovat na společenskou soudržnost, přesvědčivě informovat bez strašení a společnost propojovat, nežli ji tříštit,“ upřesňuje Marian Bystroň.

Irena Moudrá Wünschová

S tím souhlasí Petr Klepiš, který podporuje přiměřené restrikce a varuje před bagatelizací pandemie: „Ví se už o trvalých následcích v podobě poškození částí plic, problémů se srdcem a několikaměsíční ztráty čichu, které mohou nastat po prodělání nemoci covid 19. Nejde tedy o obyčejnou chřipku. Lidé, kteří protestují proti rouškám, rádi argumentují Švédskem, kde prý byli bez jakýchkoli omezení a covid sám od sebe odešel, není to ale pravda – sice tam neměli tak tvrdá omezení na jaře, ale dodržovali pravidla celé léto, a na jaře také měli více mrtvých. Navíc lidé jsou tam velmi disciplinovaní.“

Spojenci také hodlají nabídnout krajské kapacity na pomoc hygienickým stanicím. Už na jaře krajští úředníci pomáhali pandemii zvládnout, a to i prací přesčas a o víkendech. Ve svém programu Spojenci uvádějí i další opatření. Navíc už v polovině září oznámili, že omezí kontaktní kampaň před volbami.

Všichni tři odborníci se shodují, že k pandemii je třeba přistupovat mimořádně. Právě odborníci jsou ti, jejichž stanovisky by se při svých rozhodnutích měli řídit politici i veřejnost.